10. Prostorová vektorová analýza (Buffers)
|
Cíle: |
Porozumnění použití bufferingu v prostorové vektorové analýze. |
Klíčová slova: |
Vektor, buffer zóna, prostorová analýza, vzdálenost bufferu, rozpuštěné hranice, vnější a vnitřní buffer, násobné hranice |
10.1. Náhled
„Vektorové analýzy“ využívá prostorové informace k extrahování nové a dodatečné významu z údajů GIS. Obvykle se prostorová analýza provádí pomocí GIS aplikace. GIS aplikace obvykle mají nástroje prostorové analýzy pro statistiku funkcí (např. kolik vrcholů tvoří tuto křivku?) Nebo geoprocessing, například funkcí ukládání do vyrovnávací paměti. Typy prostorových analýz, které se používají se liší podle oborů. Lidé pracující v oblasti vodního hospodářství a výzkumu (hydrologie) budou s největší pravděpodobností mít zájem o analýzu terénu a modelování vody. U volně žijících živočichů se uživatelé zajímají o analytické funkce, které se zabývají volně žijícími živočichy bodových lokalit a jejich vztah k životnímu prostředí. V tomto tématu se budeme zabývat ukládání do vyrovnávací paměti jako příklad užitečného prostorové analýzy, které mohou být prováděny s vektorovými daty.
10.2. Buffering v detailu
„Buffering“ obvykle vytvoří dvě oblasti: jedna oblast, která je v rámci „zadanou oblast“ vzdáleností k vybraným reálných prvků a druhá oblast, která je mimo „zadanou oblast“. Oblast, která je v určité vzdálenosti se nazývá „nárazníková zóna“.
A buffer zone is any area that serves the purpose of keeping real world features distant from one another. Buffer zones are often set up to protect the environment, protect residential and commercial zones from industrial accidents or natural disasters, or to prevent violence. Common types of buffer zones may be greenbelts between residential and commercial areas, border zones between countries (see Obr. 10.6), noise protection zones around airports, or pollution protection zones along rivers.
Obr. 10.6 Hranice mezi Spojenými státy a Mexikem je oddělena nárazníkovou zónou. (Foto vytvoření SGT Jim Greenhill v roce 2006).
In a GIS Application, buffer zones are always represented as vector polygons enclosing other polygon, line or point features (see Obr. 10.7, Obr. 10.8, Obr. 10.9).
Obr. 10.7 Nárazníková zóna okolo vektorových bodů.
Obr. 10.8 Nárazníková zóna okolo vektorových křivek.
Obr. 10.9 A buffer zone around vector polygons.
10.3. Možnosti nárazníkových zón
There are several variations in buffering. The buffer distance or buffer size can vary according to numerical values provided in the vector layer attribute table for each feature. The numerical values have to be defined in map units according to the Coordinate Reference System (CRS) used with the data. For example, the width of a buffer zone along the banks of a river can vary depending on the intensity of the adjacent land use. For intensive cultivation the buffer distance may be bigger than for organic farming (see Figure Obr. 10.10 and Table table_buffer_attributes).
Obr. 10.10 Buffering řek s odlišnými nárazníkovými vzdálenostmi.
Řeka |
Přilehlé využití půdy |
Náraníková zóna (metry) |
|---|---|---|
Řeka Breede |
Intenziví kultivace vegetace |
100 |
Komati |
Intenzivní kultivace bavlny |
150 |
Oranje |
Organické farmaření |
50 |
Řeka Telle |
Organické farmaření |
50 |
Atributy nárazníkové tabulky 1: Atributová tabulka s odlišnými nárazníkovými vzdálenostmi od řek založenými na informacích o přilehlém využití půdy.
Buffery kolem křivek, například řek nebo silnic, nemusí být na obou stranách linky. Mohou být buď na levé, nebo na pravé straně této křivky. V těchto případech je na levé nebo pravé straně určováno podle směru od počátečního bodu do koncového bodu linky v průběhu digitalizace.
10.3.1. Násobné nárazníkové zóny
A feature can also have more than one buffer zone. A nuclear power plant may be buffered with distances of 10, 15, 25 and 30 km, thus forming multiple rings around the plant as part of an evacuation plan (see Obr. 10.11).
Obr. 10.11 Nárazníkové zóny okolo bodových funkcí ve vzdálenosti 10, 15, 25 nebo 30 km.
10.3.2. Buffering s neporušenými nebo zničenými hranicemi.
Buffer zones often have dissolved boundaries so that there are no overlapping areas between the buffer zones. In some cases though, it may also be useful for boundaries of buffer zones to remain intact, so that each buffer zone is a separate polygon and you can identify the overlapping areas (see Figure Obr. 10.12).
Obr. 10.12 Nárazníkové zóny s rozpuštěnou (levou) hranicí a neporušenou (pravou) hranicí ukazují překrávající se oblasti.
10.3.3. Buffering mimo i v zadané oblasti
Nárazníkové zóny kolem polygonových funkcí jsou obvykle prodlouženy směrem ven z hranice polygonu, ale je také možné vytvořit nárazníkové zóny směrem dovnitř z hranice polygonu. Řekněme například, ministerstvo cestovního ruchu chce naplánovat novou cestu kolem Robben Island a zákony životního prostředí vyžadují, aby cesta byla nejméně 200 metrů směrem dovnitř od pobřežní linie. Mohli použít buffering pro nalezení linii 200 m do vnitrozemí a poté naplánovat cestu a nejít nad rámec této lince.
10.4. Obvyklé problémy / věci, kterým se vyvarovat
Většina GIS aplikací nabízí nárazníkovou tvorbu jako nástroj pro analýzu, ale možnosti pro vytváření nárazníkové paměti se můžou lišit. Například, ne všechny GIS aplikace umožňují, aby nárazníkové paměti byly buď na levé, nebo na pravé straně linie, aby se rozpustily hranice nárazníkových zón, nebo do bufferu dovnitř z polygonu hranice.
Nárazníková vzdálenost musí být vždy definován jako celé číslo (integer) nebo desetinné číslo (hodnota s plovoucí desetinnou čárkou). Tato hodnota je definována v mapových jednotkách (metr, stopa, desetiné stupně) podle referenčního souřadnicového systému (CRS).
10.5. Více nástrojů prostorové analýzy
Nárazníková analýza je důležitým a často používaným nástrojem prostorové analýzy, ale existuje mnoho dalších, které mohou být použity v GIS a můžou být prozkoumány uživatelem.
Spatial overlay is a process that allows you to identify the relationships between two polygon features that share all or part of the same area. The output vector layer is a combination of the input features information (see Obr. 10.13).
Obr. 10.13 Prostorová překrytí s dvěma vstupními vektorovými vrstvami (a_input = obdélník, b_input = kruh). Výsledná vektorová vrstva se zobrazí zeleně.
Typické příklady prostorové překryvy jsou:
„Průsečík“: Výstupní vrstva obsahuje všechny oblasti, kde se obě vrstvy navzájem překrývají (protínají).
„Shoda“: výstupní vrstva obsahuje nakombinovány všechny oblasti dvou vstupních vrstev.
„Symetrický rozdíl“: Výstupní vrstva obsahuje všechny oblasti vstupních vrstev s výjimkou těch oblastí, kde se obě vrstvy překrývají (průsečík).
„Rozdíl“: Výstupní vrstva obsahuje všechny oblasti první vstupní vrstvy, které se neshodují (protínají) s druhou vstupní vrstvou.
10.6. Co jsme se naučili?
Pojďme si shrnout co jsme si v této kapitole řekli.
„Nárazníkové zóny“ popisují oblasti okolo funkcí reálného světa.
Nárazníkové zóny jsou vždy „vektorové polygony“.
Prvek může mít „násobné“ nárazníkové zóny.
Velikost nárazníkové zóny je definována „nárazníkovou vzdáleností“.
Nárazníková vzdálenost musí být buď číslo a nebo číslo s plovoucí desetinnou čárkou.
Nárazníková vzdálenost může být odlišná pro každý prvek včetně vektorové vrstvy.
Polygony můžou být ohraničeny vnitřní nebo vnější nárazníkovou zónou.
Nárazníkové zóny můžou být vytvořeny s „neporušenými“ nebo „porušenými“ hranicemi.
Kromě bufferingu, GIS obvykle poskytuje celou řadu nástrojů pro vektorovou analýzu k řešení prostorových úloh.
10.7. Nyní si to zkuste vy!
Zde je pár nápadů k pokusům s Vašimi studenty:
Because of dramatic traffic increase, the town planners want to widen the main road and add a second lane. Create a buffer around the road to find properties that fall within the buffer zone (see Obr. 10.14).
Pro ovládání protestovali skupiny, policie chce vytvořit neutrální zónu k udržení demonstrantů nejméně 100 metrů od budovy. Vytvoření nárazníkové zóny kolem budovy a barvy tak, aby projektanti událostí mohli vidět, kde je vyrovnávací plocha.
Nákladní továrna se plánuje rozšířit. Umisťovací kritéria stanoví, že potenciální místo musí být v rozmezí 1 km od těžké silnice. Vytvoření nárazníkové zóny podél hlavní silnice, takže můžete vidět, kde potenciální místa jsou.
Představte si, že město chce zavést zákon, že žádné obchody s lihovinami nemohou být v rámci nárazníkové zóny 1000 metrů kolem škoyy nebo kostela. Vytvořte 1 km nárazníkové zóny kolem své školy a pak zjistěte, jestli tam bude nějaký obchod s lihovinami.
Obr. 10.14 Nárazníkové zóny (zelené) okolo silničních map (hnědé). Můžete vidět, které domy spadly v nárazníkové zóně a tak můžete vidět jestli by jste měli kontaktovat majitele o dané situaci.
10.8. Něco k přemýšlení
Pokud nemáte počítač k dispozici, můžete použít topografickou mapu a kompas k vytvoření nárazníkové zóny kolem budov. Proveďte drobné značky tužkou stejné vzdálenosti po celou dobu svého zkoumání pomocí kompasu, poté připojte značky pomocí pravítka!
10.9. Další čtení
„Knihy“:
Galati, Stephen R. (2006). Geografický informační systém demystifikovaný. Artech House Inc. ISBN: 158053533X
Chang, Kang-Tsung (2006). Úvod do geografických informačních systémů. 3. edice. McGraw Hill. ISBN: 0070658986
DeMers, Michael N. (2005). Základy informačních geografických systémů. 3. edice. Wiley. ISBN: 9814126195
Uživatelská přiručka QGIS má také více detailních informací o analýze vektorových dat v QGISu.
10.10. Kam dál?
V sekci, která následuje se blíže podíváme na „interpolaci“ jako příklad prosotorvé analýzy, kterou můžete s rastrovými daty.