9. Tvorba map

gentleLogo

Cíle:

Porozumění tvorbě map pro prostorová data

Klíčová slova:

Tvorba map, mapový náčrt, měřítko, severka, ledenda, mapový rám, mapová jednotka

9.1. Přehled

Tvorba mapy je proces uspořádání mapových prvků na listu papíru takovým způsobem, že i beze slov, průměrný člověk pochopí, co vše znamená. Mapy jsou obvykle vyráběny pro prezentace a zprávy, kde publikum nebo čtenář je politik, občan nebo student bez odborného zázemí v GIS. Z tohoto důvodu, mapa musí být účinná v komunikaci prostorových informací. Společné prvky mapy jsou název, mapový rám, legenda, severka, měřítko, tiráž a hranice mapy (viz. figure_map_elements).

../../_images/map_elements.png

Obr. 9.28 Společné mapové prvky (označené červeně) jsou název, mapový rám, legenda, severka, měřítko, tiráž a hranice mapy

Další prvky, které mohou být přidány, jsou např. souřadnicová síť nebo název mapové projekce (CRS). Společně tyto prvky pomáhají čtenáři mapy vysvětlit informace zobrazené na mapě. Tělo mapy je, samozřejmě, nejdůležitější částí mapy, protože obsahuje informace o mapě. Ostatní prvky podporují proces komunikace a pomáhají čtenáři mapy orientovat se a pochopit tématiku mapy. Například název popisuje téma a legenda se týká mapových symbolů k mapovaným údajům.

9.2. Detail názvu

Název mapy je velmi důležitý, protože to je obvykle první věc na mapě, na kterou se čtenář podívá. Může být srovnán s nadpisem v novinách. Měl by být krátký, ale měl by dát čtenářovi první představu o tom, co v mapě je.

9.3. Detail hranice mapy

Hranice mapy je linie, která přesně definuje okraje oblasti zobrazené na mapě. Při tisku mapy se souřadnicovou sítí (kterou popíšeme níže), můžete často najít souřadnicové informace o liniích souřadnicové sítě podél hranic, jak můžete vidět v figure_map_legend.

9.4. Detail legendy mapy

Mapa je zjednodušené znázornění skutečného světa a mapové symboly se používají pro znázornění reálných objektů. Bez symbolů, bychom mapám nerozuměli. Aby bylo zajištěno, že člověk může správně číst z mapy, používá se legenda mapy k poskytnutí klíče ke všem symbolům použitých v mapě. Je to jako slovník, který vám umožní pochopit význam toho, co mapa znázorňuje. Legenda mapy se obvykle zobrazuje jako malá tabulka v rohu mapy. Obsahuje ikony, z nichž každá bude představovat typ prvku. Například, ikona dům vám ukáže, jak identifikovat domy na mapě (viz figure_map_legend).

../../_images/map_legend.png

Obr. 9.29 Dvě mapy ze stejné oblasti, obě s vodním tělesem v pozadí, ale s různými tématy, mapovými symboly a barevami v legendě.

Můžete také použít různé symboly a ikony v legendě ke zobrazení různých témat. Ve figure_map_legend můžete vidět mapu s jezerem ve světle modrém překrytu s vrstevnicemi a výškovými místy, pro zobrazení informací o terénu v této oblasti. Na pravé straně vidíte stejnou oblast s jezerem v pozadí, ale tato mapa je navržena tak, aby ukázala turistům umístění domů, které si mohou pronajmout na dovolenou. Využívá jasnější barvy, ikonu domu a další popisná a lákavá slova v legendě.

9.5. Detail severky

Severka (někdy také nazývaná jako růžice kompasu) je údaj, zobrazující hlavní světové strany, Sever, Jih, Východ a Západ. Na mapě se používá k naznačení směru na sever.

Například v GIS to znamená, že dům, který se nachází na sever od jezera, tak se nachází v horní části jezera na mapě. Silnice na východě, pak bude na pravé straně od vodního tělesa na mapě, řeka na jihu bude pod vodním tělesem a pokud budete hledat vlakové nádraží na západ od jezera, najdete ho na levé straně na mapě.

9.6. Detail měřítka

Měřítko mapy, je hodnota jedné jednotky vzdálenosti na mapě, představující vzdálenost v reálném světě. Hodnoty jsou uvedeny v jednotkách mapy (metry, stopy nebo stupně). Měřítko lze vyjádřit několika způsoby, například slovy, jako poměr nebo jako grafické měřítko (viz. figure_map_scale).

Vyjádření měřítka slovy je běžně používaná metoda a má tu výhodu, že je snadno srozumitelná pro většinu uživatelů map. Příklad měřítka založeném na slovech můžete vidět ve figure_map_scale (a). Další možností je způsob vyjádření zlomkem (RF), kdy jak vzdálenost na mapě a skutečná vzdálenost v reálném světě jsou uvedeny ve stejných mapových jednotkách, jako poměr. Například, hodnota RF 1:25 000 znamená, že jakákoliv vzdálenost na mapě je 1/25 000 th skutečné vzdálenosti na zemi (viz. figure_map_scale (b)). Hodnota 25 000 v poměru se nazývá měřítkový jmenovatel. Zkušenější uživatelé často preferují metodu vyjádření zlomkem, protože zmenšuje zmatek.

Když vyjádření zlomkem představuje velmi malý podíl, například 1:1000 000, nazývá se malé měřítko mapy. V opačném případě, když je poměr velmi velký, například 1:50 000, tak se nazývá velké měřítko mapy. Je velmi praktické uvědomit si, že malé měřítko mapy pokrývá velkou plochu a mapa ve velkém měřítku pokrývá malou plochu!

Znázornění stupnice jako je grafické měřítko je další základní způsob, znázornění měřítka. Grafické měřítko ukazuje naměřené vzdálenosti na mapě. Rovnocenná vzdálenost v reálném světě je umístěna nad měřítkem, jak můžete vidět ve figure_map_scale (c).

../../_images/map_scale.png

Obr. 9.30 Měřítko mapy může být vyjádřeno slovy (a), jako poměr (b), nebo jako grafické měřítko (c)

Mapy jsou obvykle vyráběny ve standardních měřítkách, například 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000, 1:250 000, 1:500 000. Co to znamená pro čtenáře map? To znamená, že pokud násobíte vzdálenost měřenou na mapě podle měřítkového jmenovatele, budete znát vzdálenost v reálném světě.

Například, pokud chceme měřit vzdálenost 100mm na mapě v měřítku 1:25 000 počítáme vzdálenost v reálném světě takto:

100 mm x 25,000 = 2,500,000 mm

To znamená, že 100 mm na mapě je ekvivalentní ke 2,500,000 mm (2500 m) v reálném světě.

Dalším zajímavým aspektem měřítka mapy, je to, že čím nižší je měřítko mapy, tím budou informace o prvkách v mapě podrobnější . Ve figure_map_scale_compare můžete vidět takovýto příklad. Obě mapy jsou stejné velikosti, ale mají jiné měřítko. Obraz na levé straně ukazuje více podrobností, například domy jihozápadně od vodního tělesa mohou být zřetelně identifikovatelné jako samostatné čtverce. Na obrázku vpravo můžete vidět pouze černý shluk obdélníků a nejste schopni vidět jasně jednotlivé domy.

../../_images/map_scale_compare.png

Obr. 9.31 Mapy znázorňující plochu ve dvou různých měřítcích. Měřítko mapy na levé straně je 1:25 000. Měřítko mapy na pravé straně je 1:50 000.

9.7. Detail tiráže

V oblasti mapy pro tiráž je možné přidat text s důležitými informacemi. Například informace o kvalitě použitých dat mohou být užitečné pro představu čtenáře o tom, jak, kým a kdy byla mapa vytvořena. Když se podíváte na topografickou mapu vašeho města, bylo by užitečné vědět, kdy byla mapa vytvořena a kdo ji vytvořil. V případě, že mapa je stará již 50 let, pravděpodobně najdete spoustu domů a silnic, které již neexistují nebo možná ani nikdy neexistovaly. Pokud víte, že mapa byla vytvořena oficiální institucí, mohli byste je kontaktovat a zeptat se, jestli mají více nynějších verzí této mapy s aktualizovanými údaji.

9.8. Detail souřadnicové sítě

Souřadnicová síť je síť linií pokrývajících mapu, ke snazšímu vytvoření prostorové orientace pro čtenáře. Čáry mohou být použity jako reference. Jako příklad lze uvést, že linie souřadnicové sítě mohou představovat rovnoběžky zeměpisné šířky a poledníky zeměpisné délky. Chcete-li odkazovat na konkrétní oblast na mapě během vaší prezentace nebo ve zprávě, můžete říci: ‚domy v blízkosti zeměpisné šířky 26,04 / délky -32,11 jsou často vystavovány záplavám během ledna a února‘ (viz. figure_map_graticule).

../../_images/map_graticule.png

Obr. 9.32 Souřadnicová síť (červené čáry), které představují rovnoběžky zeměpisné šířky a poledníky zeměpisné délky. Hodnoty zeměpisné šířky a délky na hranicích mapy mohou být použity pro lepší orientaci na mapě.

9.9. Detail názvu mapového zobrazení

Mapové zobrazení se snaží reprezentovat 3-dimenzionální Zemi se všemi jejími prvky, jako jsou domy, silnice nebo jezera na plochý list papíru. To je velmi složité na představu a to i po stovky let, kdy neexistuje jediné zobrazení, které by bylo schopné reprezentovat Zemi perfektně pro každou oblast na světě. Každé zobrazení má své výhody i nevýhody.

Aby bylo možné vytvářet mapy co nejpřesněji, lidé studovali, upravovali, a vytvářeli mnoho různých druhů zobrazení. Na konci téměř každá země vyvinula vlastní mapové zobrazení s cílem vylepšit přesnost mapy pro jejich územní oblasti (viz. figure_map_projection).

../../_images/map_projection.png

Obr. 9.33 Svět v různých zobrazeních. Mollweidovo nepravé zobrazení vlevo, válcové zobrazení ekvidistantní v polednících na pravé straně.

S ohledem na tuto skutečnost, můžeme nyní chápat, proč má smysl pojmenovávat mapová zobrazení. Umožňuje to čtenáři rychle zjistit, jestli jedna mapa může být porovnávána s druhou. Například, prvky na mapě v tzv. nepravém zobrazení vypadají velmi odlišně od prvků promítaných ve válcovém ekvidistantním zobrazení (viz. figure_map_projection).

Mapové zobrazení je velmi komplexní téma a nemůže tu být zcela vysvětleno. Možná byste se chtěli, podívat na naše předchozí téma: souřadnicové referenční systémy, chcete-li o tom vědět více.

9.10. Obvyklé problémy / věci, kterých si být vědom

Někdy je obtížné vytvořit mapu, která je snadno pochopitelná a dobře rozvržená, zatímco stále zobrazuje a vysvětluje všechny informace, které čtenář potřebuje vědět. Abyste toho dosáhli, potřebujete vytvořit ideální uspořádání a složení všech mapových prvků. Měli byste se soustředit na to, co chcete danou mapou říci a jak by prvky, jako je legenda, měřítko a tiráž měli být uspořádány. Tímto způsobem dostanete dobře navržené a vzdělávací mapy, které si lidé budou chtít prohlédnout a budou schopni jim rozumět.

9.11. Co už jsme se naučili?

Pojďme si shrnout, co jsme se naučili v tomto prostředí:

  • Tvorba map znamená uspořádání prvků mapy na jeden list papíru.

  • Prvky mapy jsou název, mapový rám, hranice mapy, legenda, měřítko, severka a tiráž.

  • Měřítko představuje poměr vzdálenosti na mapě ku skutečné vzdálenosti v reálném světě.

  • Měřítko se zobrazuje v mapových jednotkách (metry, stopy nebo stupně)

  • Legenda vysvětluje všechny symboly obsažené v mapě.

  • Mapa by měla vysvětlit složité informace co nejjednodušším způsobem.

  • Mapy se obvykle zobrazují ‚k severu‘.

9.12. Nyní si to zkuste sami!

Zde jsou pro vás nějaké nápady, jak si to zkusit se svými studenty:

  • Načtěte některé vektorové vrstvy v GIS pro vaši místní oblast. Uvidíte, jestli vaši studenti mohou poznat příklady různých typů prvků legendy, jako jsou typy silnic nebo budov. Vytvořte si seznam prvků legendy a definujte, jak by ikony měly vypadat, tak aby čtenář mohl nejsnadněji určit jejich význam v mapě.

  • Create a map layout with your learners on a sheet of paper. Decide on the title of the map, what GIS layers you want to show and what colors and icons to have on the map. Use the techniques you learned in Topics Vektorová data and Vector Attribute Data to adjust the symbology accordingly. When you have a template, open the QGIS print layout and try to arrange a map layout as planned.

9.13. Něco k zamyšlení

Pokud nemáte k dispozici počítač, můžete použít libovolnou topografickou mapu a diskutovat návrh mapy se svými studenty. Zjistěte, jestli rozumějí tomu, co chce mapa říci. Co se dá zlepšit? Jak přesně mapa představuje historii dané oblasti? Jak by se mohli mapy, z doby před 100 lety, lišit od stejné mapy dnes?

9.14. Další k přečtení

Knihy:

  • Chang, Kang-Tsung (2006). Úvod do geografických informačních systémů. 3. edice. McGraw Hill. ISBN: 0070658986

  • DeMers, Michael N. (2005). Základy geografických informačních systémů. 3. edice. Wiley. ISBN: 9814126195

Website: https://en.wikipedia.org/wiki/Scale_(map)

Uživatelský manuál QGIS má také více detailních informací o tvorbě map poskytovaných v QGIS.

9.15. Co dále?

V části, která následuje se blíže podíváme na vektorové analýzy abychom viděli, jak můžeme využít GIS více než jen pro dobře vypadající mapy!